Renderování lze obecně označit jako proces vizualice dat. Konkrétně se jedná o generování obrazu na základě počítačového modelu.
Při renderování jsou interpretována data o 3D objektech s cílem vytvořit reálný dvourozměrný snímek scény.
Renderování může mít mnoho parametrů, které ovlivní výsledný obraz. Mezi ty nejzákladnější patří zorný úhel, rozlišení výsledného obrazu, stupeň anti-aliasingu apod.
Ray Tracing – Sledování paprsku
Nejběžnější metodou renderingu je ray tracing. Česky lze přeložit jako metoda sledování paprsku. Tento proces je opačný od toho z reálného světa, kde
světelné paprsky dopadají na objekty a odráží se k pozorovateli. Renderování metodou ray tracingu postupuje opačně a vysílá paprsky od pozorovatele k
objektům ve sceně. Důvodem je skutečnost, že zdroje světla produkují nekonečný počet paprsků a renderování scény by tak trvalo nekonečně dlouho.
Renderovací farma
V případě složitějších 3D scén může být renderování časově velmi náročné, zvlášť, pokud tento proces provádí jen jeden počítač.
Pro náročnější úkoly je vhodné nasazení celé renderovací farmy. Taková farma není nic jiného než síť počítačů (uzlů), které paralelně renderují jeden snímek resp. sekvenci snímků.
Farmu řídí kontrolní program, který průběžně rozděluje úkoly mezi jednotlivé uzly a díky tomu je farma během své práce stále optimálně vytížena.
